páteční

"Pískání pro medvědy" 

Tuhle docela povedenou akci pořádalo už čtvrtým rokem město. Děti z mateřských a základních škol předvádí co se naučily ve školních flétnových souborech.

Viktorka se svými kamarády vystupovala až v posledním bloku a byli nejpočetnějším souborem.

Pískání vytáhlo z brlohu jen jednu medvědici, ale i to je pro mě důkaz, že tu nějaké máme.

Ještě jsem je neviděla, jsou to asi pěkné lenošky. Páč jsou to obě holky, i když se akce zcestně jmenuje pro medvědy a ne pro medvědice:-)

Ještě pár snímků z rozkvetlé zámecké zahrady.

Hezkou neděli

Monika

když

je koček málo, tak se domalují...

 

 

 

 

 

Viktorka odjela na týden na školu v přírodě. V pokojíčku na ní čeká překvapení.

Bude se líbit?

 

Monika

naší

Mínu si teď moc neužijeme.

Co jsme si vzali od babičky Ozzyho (rasa bonsaj z vlčáka), kterému bylo někdy v únoru úctyhodných 16 let, tak se drží od domu v bezpečné vzdálenosti. Domů se chodí jen najíst a zase pryč. Ačkoli je Ozzy skoro hluchý a moc už taky nevidí, je pro kočky stále hrozbou. Jen co je zaměří, zapomene na strasti stáří a prožene je jako zamlada. I když by to do něho nikdo neřekl, protože v klidovém režimu sotva chodí - už ho neposlouchají zadní běhy.

 Ale naše kočky vědí své. 

 

Ozzy je věrný pes a neustále nám dělá společnost. Často je na něm vidět, jak moc je unavený a jak by spal. Ale povinnost mu nedá a je pořád u nás. Nemůžeme se bez něho hnout. Je to docela komické, když nám chce být stále v patách a my před ním utíkáme. Motá se nám pod nohy a my máme strach, abychom mu neublížili. O víkendu dokonce manželovi "pomáhal" s výmalbou chodby. Samozřejmě po svém. Jak jsem už psala, špatně vidí a do všeho nabourá. Málem zvrhnul kbelík s barvou. Asi výborně voněla, protože ji i ochutnal. Olizoval se až za ušima. Mňamka

 

A pak, že se nedá sníst všechno.

Dobrou chuť

Monika

hotel

pro užitečný zahradní hmyz čeká na své první obyvatele.

 

 

 

Hezký den

Monika

 

prodloužený

víkend za námi...

Na Okoř je cesta

jako žádná ze sta

vroubená je stromama

na konci té cesty trnité

stojí krčma jako hrad!

 Cestou jsme ještě stihli ZooPark v Zájezdu a rotundu na Budči

ZOO v Zájezdu

Budeč

Nosí pětilístek štěstí?

 Ať Vám tento týden rychle uteče

Monika

sobota ...

ve znamení výletu. 

Podlehla jsem ohlasům na minulé ročníky a vyrazili jsme na berounské Hrnčířské trhy. Množství lidí nás trochu zaskočilo. Už autobus praskal ve švech a při dojezdu na autobusové nádraží jsme nelitovali, že nemáme auto - stejně by nebylo kde zaparkovat.

Berounské náměstí doslova praskalo ve švech. Přes davy lidí stánky nebyly ani vidět. První dojem - utéct! Překonali jsme se a obešli jsme trh ve dvou velkých kruzích. Snad nám nic neuteklo. Všechny možné výrobky z keramiky, tkané oděvy, kožené boty a oděvy, vůně trdelníků, smažených klobás, bramboráků - prostě trh jak má být. Neměla jsem v plánu něco kupovat, ale nedalo se.

A tak máme malou keramickou kočičku a koníčka pro Viktorku na domalování a pro mě malinkého bílého ptáčka. 

Z Berouna jsme se přesunuli do Loděnice, kde bylo pro děti cvrnkání kuliček a ukázka sklářské výroby. V podnikové prodejně místní sklárny jsme koupili nějaké korálky a Viktorka hned po návratu domů musela navléknout několik náramků.

Příjemný start do nového týdne

Monika