středa 29. června 2016

Krakovec

Na výlet jsme vyrazili až v pozdním sobotním odpoledni. Celý den bylo nesnesitelné vedro a byli jsme schovaní doma. Vzhledem k času se nám nechtělo nijak daleko. Nápady byly dva - Amerika a Krakovec. Ten nakonec vyhrál.
 


Na zříceninu jsme dorazili sami a vypadalo to, že zůstane jen u informačního materiálu, který jsme si zapůjčili u vstupu. Měli jsme štěstí a po prohlídnutí sklepa se k nám přidala další skupinka návštěvníků a pan kastelán se ujal role průvodce. Vyprávěl moc hezky a dokonce mě povídání o Janu Husovi donutilo vytáhnout jeho sebrané spisy z naší knihovny. Zatím jsem se jen přesvědčila, že vše o čem kastelán mluvil máme, tak snad dojde i na čtení.


Na Krakovci se natáčel muzikál Ať žijí duchové a bojoval zde v Princi a Večernici čaroděj Mrakomor s princem Velenem. Děti u vchodu vyfasují křídu a ve sklepení se můžou podepsat na tabuli. Zajímalo by mě jak často ji myjí.








Tři náčelníci - Mistr Jan, Kotě a Žvanil
Stihli jsme i dvě kešky, takže byl výlet po všech stránkách úspěšný.


 
Bylo to prima a už se těším co podnikneme příště. Zítra začínají prázdniny a o výlety určitě nebude nouze.
 
Monika

pondělí 27. června 2016

další víkend

v lednicko-valtickém areálu.
Už to skoro vypadá, že jsme Lednicí posedlí, ale není tomu tak.
Už od podzimu jsme se známými měli dohodnutou účast na akci Den otevřených sklepů v obci Novosedly. S blížícím se termínem a se zvyšujícími se teplotami jsme vše přehodnotili a místo popíjení moravského vínka jsme si radši huntovali těla chozením.
Celý den na nohou vyšel na pěkných 23 ušlých kilometrů. Byli jsme moc spokojení, protože jsme konečně navštívili všechny památky v této nádherné lokalitě. Fotky mám bohužel vložené obráceně než jsem je nafotila, ale to nevadí.












V pátek při příjezdu jsme ještě stihli pár míst v Mikulově, která jsme nenavštívili s Viktorkou (páč jí bolely nožičky, bříško a nevím co všechno:-). Krásná zámecká zahrada, Kozí hrádek a židovský hřbitov.





Počasí bylo celý víkend nádherné a zkazilo se až cestou zpět, ale to nám už nevadilo.

Mějte se prima

Monika

pondělí 13. června 2016

sobota na kutnohorsku

Naše sobotní putování začalo na zámku Kačina. Objevila jsem ho na jednom blogu a okamžitě mě nadchla jeho knihovna. Oba s manželem knihy milujeme, tak byl cíl jasný. V té zdejší je něco okolo 40 000 svazků. Nedovedete si představit moje nadšení, když jsem ve skleněné vitríně objevila otevřenou bibli bylinkářů - Mattioliho herbář.







Ve stejné budově jako knihovna je i expozice lékárny. Miluju šuplíčky a v lékárnách je jich vždycky dost.





Prohlídli jsme si skleník a bylinkovou zahrádku. Poprvé jsme na vlastní oči viděli, jak vypadá rostlina sóji, čočky a dalších běžně používaných potravin. Cestou sem jsme se v autě dohadovali jaké že to vidíme obilí vedle silnice. Je to ostuda, že jsme jistě poznali  jen pšenici. Na zámku mají i ukázky obilovin, těch našich běžných, ale i těch neobvyklých, včetně prosa. Tato návštěva byla opravdu poučná.









Po výborném obědě v místní restauraci jsme byli tak přejedení, že jsme se vydali do blízkého lesíka, kde se nachází umělá zřícenina Libuše. Tady jsme si odlovili jednu kešku a za mírného deště se vrátili zpět do zámeckého parku.





Poslední pohled na Kačinu a hurá na Hory Kutné!




Kutná Hora

místo velkého vypisování všeho co jsme navštívili jen obrazový materiál s prolinky na oficiální webové stránky Kutné Hory. Zde jsou veškeré informace ke každé památce a stojí za to si vše pročíst řed návštěvou. Pokud Vás data neberou, tak se jen tak kochejte. Je to nádhera.

Kamenný dům






Chrám sv. Barbory s interiérem










Pohled na město od sv. Barbory








 před Kostnicí




Erb Schwarzenbergů v Kostnici


Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele


Tento kostel mi naprosto učaroval. Tolik slunce a světla jsem v církevní stavbě nikdy neviděla. Je to něco fascinujícího. Pokud budete chtít tento kostel navštívit, tak jen za slunečného počasí. Vyplatí se to!












Dojmů bylo hodně a proto je i tolik fotek. Nechtělo se mi jich mnoho vymazat, tak je tu nechám. Snad se k nim někdy vrátíme.

Hezký večer

Monika